Proč zrušit dálniční známky? Naše argumenty a evropský kontext :
1. Jedná se o dvojí až trojí zpoplatnění řidičů
Řidiči v České republice už dnes platí za dopravní infrastrukturu hned několikrát.
- Spotřební daň z pohonných hmot: Z každého litru benzínu nebo nafty odvádí motoristé státu zhruba polovinu ceny ve formě daní (spotřební daň + DPH). V součtu jde o desítky miliard korun ročně.
- Silniční daň: Platí firmy a podnikatelé, kteří využívají vozidla k podnikání. I tento příjem putuje do státního rozpočtu.
- Dálniční známka: Přesto musí běžní řidiči ještě zvlášť kupovat časové oprávnění k užívání dálnic.
Výsledkem je, že řidiči jsou zatíženi vícenásobnými platbami za stejnou službu, kterou je možnost používat silnice a dálnice.
2. Dálnice je veřejná infrastruktura
Dálnice jsou základní páteří hospodářství. Umožňují pohyb lidí, zboží i služeb a mají klíčový význam pro konkurenceschopnost celé ekonomiky. Financovat jejich údržbu a rozvoj z již vybraných daní je logické a spravedlivější. Podobně je to u jiných veřejných služeb, například zdravotnictví nebo policie, které se také neplatí dodatečnými poplatky za „vstup“.
3. Administrativní a represivní systém
Elektronické známky sice zjednodušily distribuci, ale princip zůstal stejný: kdo zapomene, riskuje vysokou pokutu.
- Kontroly, kamery a pokutový systém vytváří zbytečný pocit represe.
- Stát musí financovat celou administrativu okolo, což dále zvyšuje náklady, aniž by to přinášelo vyšší komfort pro uživatele.
4. Srovnání se zahraničím
V Evropě existují tři hlavní modely financování dálniční infrastruktury:
- Dálniční známky (např. ČR, Slovensko, Rakousko, Slovinsko).
- Mýto za ujeté kilometry (Francie, Itálie, Španělsko).
- Bezplatné dálnice (Německo pro osobní auta, Lucembursko, Belgie).
Je zajímavé, že Německo, které má nejrozsáhlejší dálniční sítí v Evropě, osobní auta dálničním poplatkem nezatěžuje. Náklady jsou hrazeny právě z daní z pohonných hmot, které se vybírají automaticky a spravedlivě podle toho, kolik kdo skutečně jezdí. Tento model je jednoduchý, efektivní a zároveň podporuje hospodářství díky volnému pohybu.
5. Ekonomický efekt zrušení známek
- Úspora administrativy: Odpadly by náklady na správu systému známek, kontroly a pokutování.
- Pozitivní dopad na mobilitu: Volný přístup k dálnicím by odlehčil obcím a okresním silnicím, protože řidiči by nemuseli objíždět dálnice kvůli úspoře pár stovek ročně. To by zároveň zvýšilo bezpečnost a snížilo náklady na opravy nižších tříd silnic.
- Spravedlivější rozdělení: Spotřební daň už dnes zajišťuje, že více zaplatí ti, kdo více jezdí a více zatěžují infrastrukturu.
Závěr JedemeAUTEM :
Dálniční známky představují zbytečné a nespravedlivé zatížení řidičů, kteří už odvádějí státu značné prostředky prostřednictvím spotřební daně a dalších poplatků. V evropském srovnání existují férovější a jednodušší modely – například německý systém bez dálničních známek. Zrušení tohoto poplatku by snížilo administrativu, podpořilo mobilitu a ukázalo, že stát dokáže hospodařit efektivněji s prostředky, které už vybral.
