Vláda představila návrh státního rozpočtu na rok 2026 a jedním z největších překvapení je plánovaný škrt v oblasti dopravy.
Ministerstvo dopravy má přijít o téměř 33 miliard korun, tedy zhruba o třetinu svého rozpočtu. To je největší zásah do investic do dopravní infrastruktury za dlouhá desetiletí a zároveň signál, že vláda je ochotná šetřit právě tam, kde to bolí celou zemi nejvíc.
Škrty v dopravě totiž nejsou „běžné“ úspory. Nejde o položku, kterou lze jednoduše odložit na příští rok, jako když si rodina nekoupí nové auto. Každá zrušená stavba nebo odložená oprava se v budoucnu dramaticky prodraží. Navíc zastavení už vysoutěžených projektů ohrožuje důvěru stavebních firem i zaměstnanost tisíců lidí. V praxi by to znamenalo rozkopané silnice bez pokračování, odkládání oprav železničních přejezdů a stagnaci modernizace, kterou Česká republika nutně potřebuje.
Tímto krokem vláda hazarduje nejen s infrastrukturou, ale i s celou ekonomikou. Bez funkčních dálnic, silnic a železnic se zhorší dopravní dostupnost regionů, zkomplikují se dodavatelské řetězce a poroste cena času i zboží. A zatímco jiné evropské země v době ekonomické nejistoty investují do dopravy jako do motoru růstu, česká vláda se rozhodla brzdit.
Ano, státní finance jsou napjaté a úspory jsou potřeba. Ale hledat je právě v dopravě je krok špatným směrem. Úspory by měly přijít v oblastech, které nepodvazují budoucí rozvoj, například v neefektivních provozních výdajích státu, v plošných dotacích s minimálním přínosem, nebo v neustálém bobtnání byrokracie. Za spolek JedemeAUTEM říkáme, že doprava naopak musí zůstat prioritou.
Pokud má Česko držet krok s Evropou, nemůže si dovolit zastavit modernizaci cest a železnic. Vláda by měla ještě před schvalováním rozpočtu ukázat odvahu a hledat úspory jinde.
Škrty v dopravě nejsou řešením – jsou hrozbou, že se celá země doslova zastaví.
