Poslanecká sněmovna v březnu 2025 schválila novelu zákona č. 111/1994, o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, která přináší několik významných změn ovlivňujících motoristy.
Novela zákona obsahuje především 2 zásadní změny stávající právní úpravy, jež vyžadují provedení početných a významných změn v několika zákonech, a to zřízení nového správního úřadu s celostátní působností, jímž bude Inspekce silniční dopravy, a zavedení nového institutu v rámci linkové osobní dopravy, jímž bude poptávková doprava. Zatímco prvně zmiňované téma vyžaduje novelizaci zákona o silniční dopravě, zákona o pozemních komunikacích, zákona o odborné způsobilosti k řízení vozidel, zákona o silničním provozu a zákona o podmínkách provozu vozidel, druhé téma vyžaduje novelizaci zákona o silniční dopravě, zákona o silničním provozu, zákona o podmínkách provozu vozidel a zákona o veřejných službách v přepravě cestujících.
Mezi klíčové novinky patří:
1. Zřízení Inspekce silniční dopravy (INSID): Od 1. července 2025 dojde k transformaci Centra služeb pro silniční dopravu na Inspekci silniční dopravy. Tato nová instituce získá širší pravomoci při kontrolách na silnicích, zejména u nákladních vozidel. Inspektoři budou moci samostatně zastavovat vozidla, kontrolovat technický stav, dodržování povinných přestávek řidičů či manipulace s tachografy. V případě zjištěných nedostatků budou oprávněni ukládat pokuty na místě, vybírat kauce či zabránit v další jízdě.
Názor JA:
Vzniká nový úřad s širokými kompetencemi, což u nás vyvolává obavu z možného zneužívání pravomocí, přebujelé byrokracie a zvýšených nákladů pro stát i samotné řidiče.
Hlavní problematické body:
- Pravomoc zastavovat vozidla – dříve to bylo výhradně v rukou policie. Teď by mohli inspektoři INSID zastavovat řidiče sami, což otevírá otázky o jejich odbornosti a potenciálním šikanování motoristů.
- Možnost ukládat pokuty na místě – inspektoři dostanou pravomoc nejen provádět kontroly, ale rovnou udělovat pokuty a vybírat kauce. Pokud nebude správně nastavena kontrola jejich činnosti, může to vést k subjektivním rozhodnutím či neúměrnému postihování řidičů.
- Další náklady pro stát i občany – nový úřad znamená výdaje na provoz, vybavení, zaměstnance, školení. To se logicky musí někde projevit – buď v rozpočtu státu, nebo v dalších poplatcích, které dopadnou na řidiče a dopravce.
2. Pravidla pro autonomní vozidla: Novela zavádí legislativní rámec pro provoz autonomních vozidel. Během autonomního řízení se na řidiče nebudou vztahovat standardní pravidla silničního provozu, avšak řidič musí být připraven na výzvu vozidla převzít řízení. Každé autonomní vozidlo bude vybaveno tzv. „černou skříňkou“ zaznamenávající údaje o řízení, které mohou být v případě potřeby poskytnuty policii.
Názor JA:
Autonomní vozidla jsou zajímavá technologie, ale z pohledu motoristů, kteří si cení svobody, v nich vidíme dost problémů. Pokud při autonomním řízení nebudou platit standardní pravidla pro řidiče, může to znamenat další krok k tomu, že se lidem vezme kontrola nad řízením a přenechá se systémům, které budou řídit podle předem daných regulací. A kdo nastaví ty regulace? Úředníci a technokraté, kteří často nerozumí realitě běžného provozu?
Taky to může vést k paradoxu – když autonomní režim udělá chybu, kdo za ni ponese odpovědnost? Řidič, který vlastně neřídil, nebo výrobce auta? A co když software začne rozhodovat podle nějaké etiky, která bude pro motoristy nevýhodná? Třeba že auto radši ohrozí svého pasažéra než chodce, protože tak to bude naprogramované.
Z pohledu svobody na silnicích bychom byli radši, kdyby autonomní režimy zůstaly volitelné a nevytlačovaly klasické řízení. Aby si každý mohl vybrat, jestli bude řídit sám, nebo se nechat vézt.
3. Zavedení poptávkové dopravy: Novela umožňuje zavedení tzv. poptávkové dopravy, která posílí veřejnou linkovou dopravu. Cestující si budou moci objednat přepravu prostřednictvím mobilních aplikací, přičemž budou využívána menší vozidla. Tato služba umožní nastupování a vystupování i mimo standardní zastávky a flexibilní úpravu trasy podle potřeb cestujících.
Názor JA :
Poptávková doprava (např. minibusy, které jezdí jen na základě objednávek cestujících) může být efektivní v místech s nízkou poptávkou po veřejné dopravě, ale může mít několik potenciálních problémů, které souvisí s dostupností, vyššími náklady, omezeným využitím v městech nebo s konkurencí soukromým službám :
- Cestující si musí dopravu objednat předem, což snižuje flexibilitu oproti klasické MHD.
- Pokud bude málo objednávek, mohou lidé čekat déle na přistavení vozidla.
- Systém vyžaduje sofistikované technologie pro řízení objednávek a optimalizaci tras.
- Náklady na provoz mohou být vyšší než u standardní linkové dopravy.
- V hustě osídlených oblastech může být efektivnější klasická MHD, protože vysoká poptávka umožňuje pravidelný provoz.
- Může narážet na problémy s taxislužbami a alternativními přepravci, kteří nabízejí podobný systém.
Návrh zákona zahrnuje novelizace:
a) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen
„zákon o silniční dopravě“),
b) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o
dráhách“),
c) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, (dále
jen „zákon o pozemních komunikacích“),
d) zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení
motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon
o odborné způsobilosti k řízení vozidel“),
e) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých
zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o silničním
provozu“),
f) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve
znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o podmínkách provozu vozidel“),
g) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen
„zákon o správních poplatcích“),
h) zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o veřejných službách v přepravě
cestujících“) a
i) zákona č. 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb (dále
jen „zákon o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb“).
